Z tiskárny dorazil Horseman č. 30. Trochu jubilejní a opět zpožděnka. Tentokrát se nelze na nic vymlouvat. Tiskárna fungovala bezvadně a bez chyb. Dovolím si jen parafrázovat Šimka s Grossmanem: „Máte-li na svém kalendáři více nebo méně není to naše vina, neboť my vycházíme vždycky včas.“

Trochu se o Vánocích ozývali kamarádi, že nemají u bramborového salátu co číst, jenže o Vánocích má každý sledovat Tři oříšky pro popelku, nebo mladší ročníky Jak vycvičit draka. A ne si číst filozofické úvahy na těžká jezdecká témata. Tož tak. Když to jde pomalu tak s tím nic nenaděláme. Naplnit 128 stran zkrátka není prča.

Přemýšlím jaké články vám tentokrát doporučit? Líbil se mi rozhovor se Zdeňkem Doležalem a Alenou Bouzkovou Jmenuji se Bubák, který dělala Bára a líbil se mi a zároveň hodně vystrašil rozhovor nazvaný Všechno, co chceš dělat, musíš dělat s láskou s Josefem Matouškem a Ladou Strašilovou. Také dělala Bára. Trochu schizofrenicky neuchopitelný byl pro mne rozhovor se mnou Kudy vede cesta Václava Bořánka, který dělal Honza Velner. Zvláště když jsem k němu vymýšlel grafiku. Ten zbytek je jako vždy. Mišunk venkova a pozemských radostí.

V tom roce novém, který bude určitě skvělý, se hlavně mějte rádi. Někdy to stačí.



Václav



Obsah čísla 30, zima 2018



Zpět k základům

Přirozený pohyb ...... 6

Kruhovka pro nováčky ..... 14

Kudy vede cesta ..... 16

Malá velká cvičení ..... 26

Nezastavuje ..... 28

Nekončící učení ..... 30

Potíže s letmým přeskokem .. 34



Koňověda

Shetlandský pony ..... 38

Očkování ..... 42



Na cestě

Jmenuji se Bubák ..... 50

Všechno, co chceš dělat, musíš dělat s láskou ..... 60



Zpátky na venkov

Vůdce smečky ..... 72

Staré umění pletení z trávy .. 78

Můj dobrý pes Juno .... 84

Odkopřivování plochy .... 86

Pouštní výroba zeleniny .... 92

Vlastní dřevo .... 94



Pozemské radosti

Mňam ..... 102

Hudba ..... 114

Kniha ..... 118



Konečník ..... 128